Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Problematika CT screeningu plic kuřáků
POKORNÁ, Miroslava
Sdělení se zabývá zhodnocením přínosu Pilotního programu "CT screening plic kuřáků". Cíle a metodika zahrnují teoretické studium anatomie dýchacích cest a vzniklé problematiky karcinomu plic, závislosti na kouření, techniky low dose CT vyšetření hrudníku, Národních radiologických standardů a problematiky cílové skupiny kuřáků a jejich zapojení do vyšetřování i terapie na specializovaných pracovištích. Výzkum, byl proveden formou dotazníkového šetření u 50 kuřáků (celkem 25 otázek) a 41 lékařů (celkem 18 otázek). Výsledkem je zjištění, že informovanost pacientů kuřáků o programu není dostatečná, zejména z důvodů jejich nezájmu o možnosti vyšetření CT a léčby následků kouření a neochoty aktivně spolupracovat na péči o své zdraví se zdravotníky včetně odmítání vzdát se návyku kouření. Výstupem šetření u lékařů je dobrá informovanost a snaha o realizaci Pilotního programu, avšak jsou početně limitováni a pracovně vytíženi. Z šetření vyplývá, že tento Pilotní program je přínosný pro populaci. Proto by jej perspektivně mohl realizovat větší počet zdravotnických zařízení v našem státě v rámci screeningového programu a přispět tak ke zlepšení zdravotního stavu populace. Zároveň bylo zjištěno, že Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. splňuje požadavky a mohla by se zařadit do Pilotního programu.
Zobrazovací metody GIT se zaměřením na ERCP
HROCHOVÁ, Simona
Bakalářská práce na téma Zobrazovací metody GIT se zaměřením na ERCP se zabývá diagnostickými a terapeutickými metodami a vytváří přehled jednotlivých zobrazovacích metod používaných při diagnostice a terapii. V praktické části se práce zaměřuje na diagnostiko-terapeutickou metodu ERCP. Znalost anatomie je nezbytně nutná pro orientaci v tomto oboru a kvalitní pracovní výkon radiologických asistentů i lékařů, a z tohoto důvodu je anatomii GIT věnován úvod teoretické části. U jednotlivých anatomických oblastí jsou rozepsány diagnostické postupy včetně zobrazovacích metod a zároveň jsou zde uváděny nejčastější choroby postihující udávanou oblast GIT. Druhá polovina teoretické části práce popisuje diagnostické a terapeutické zobrazovací metody trávicího traktu, které spadají pod RTG oddělení a jsou prováděny radiologickými asistenty a lékaři. Praktická část práce je zaměřena na diagnosticko-terapeutickou metodu ERCP, její využití v letech 2014-18 na RTG pracovišti v Thomayerově nemocnici. Práce zahrnuje celý průběh vyšetření od přípravy pacienta až po provedení terapeutických zákroků. Je zpracován soubor pacientů z hlediska četnosti prováděných vyšetření v letech 2014-18. V jednotlivých letech jsou dále pacienti rozděleni a analyzováni v časových úsecích dle desetiletí data narození a zároveň jsou rozděleni podle pohlaví. Získané soubory dat jsou zpracovány do přehledných grafů a je vyhodnoceno využití metody v současnosti, zastoupení pacientů jednotlivých pohlaví podstupujících toto vyšetření a analyzovány skupiny pacientů dle ročníků narození v jednotlivých letech. K vytvoření bakalářské práce byly použity informace z odborných knih a článků. Zároveň byly informace získány i z ověřených internetových zdrojů. Výsledky mé práce odpovídají na výzkumnou otázku o preferencích využití vyšetření ERCP. Poukazují na neklesající tendenci využití ERCP vyšetření v diagnostice a hlavně v terapii, kde je nespornou výhodou využití terapeutických zákroků ihned v průběhu diagnostického vyšetření. Cílem práce je vytvoření celkového přehledu a popisu jednotlivých metod při vyšetření GIT dle jednotlivých anatomických oblastí, se zaměřením a podrobnějším popisem metody ERCP. Byla zpracována analýza souboru dat získaného na RTG oddělení Thomayerovy nemocnice.
Propagace oboru radiologický asistent na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích
SLÁMA, Jan
Prvním cílem mé bakalářské práce bylo provést analýzu počtu vysokých škol, které nabízejí možnost studia oboru radiologický asistent. V tomto směru jsem učinil sběr dat na webových stránkách jednotlivých škol. V bakalářské práci jsem stanovil výzkumnou otázku, zda je propagace oboru radiologický asistent dostatečná. Na základě výsledků dotazníkového šetření, po uvážení všech odpovědí studentů, zejména pak na otázky týkající se oboru radiologický asistent a budoucího uplatnění absolventa tohoto oboru mohu konstatovat, že propagace oboru radiologický asistent není dostatečná. Druhým cílem bakalářské práce byla propagace oboru radiologický asistent pro širokou veřejnost a absolventy středních škol. Jako formu propagace jsem zvolil informační leták a vytvořil jsem návrh tohoto letáku. Propagační leták je vytvořen tak, aby sloužil k propagaci oboru radiologický asistent na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.
Prenatální diagnostika zobrazovacími metodami
VLČEK, Martin
Bakalářská práce je zaměřena na prenatální diagnostiku zobrazovacími metodami. Teoretická část seznámí čtenáře se současným stavem dané problematiky, s invazivními a neinvazivními vyšetřovacími metodami. Závěr teoretické části je věnován prenatálnímu záchytu srdečních vad pomocí screeningových vyšetření těhotných žen. Cílem práce bylo vyzvednout aktivitu radiologického asistenta, popsat jeho činnosti při použití různých modalit a možností v diagnostice vrozených srdečních vad prenatálně i perinatálně. Byla stanovena jedna hypotéza, týkající se aktivity radiologického asistenta v diagnostice vrozených srdečních vad během prenatálního období dítěte. Kvantitativní výzkum byl sestaven na základě počtu vyšetřených plodů a novorozenců ve Fakultní nemocnici v Motole a v Centru lékařské genetiky s.r.o. v Českých Budějovicích v průběhu 1 roku. U 59 vyšetřovaných plodů magnetickou rezonancí byly zachyceny 3 nejčastěji se objevující vrozené vady: 7 případů ageneze corpus callosum, ventrikulomegalie v 6 případech a v 7 případech kongenitální cystická adenomatoidní malformace plic. U žádné z vyšetřených matek nebylo zjištěno postižení placenty ani patologické změny srdce plodu. Stanovená hypotéza se potvrdila. V současné době se vrozené srdeční vady magnetickou rezonancí prenatálně nevyšetřují, vzhledem k příliš robustní technice a nedostatečnostem v kvalitě zobrazení. Vedoucí úlohu má stále ultrazvukové vyšetření, které si provádějí gynekologové a porodníci sami. Z této práce a výzkumného šetření mohou čerpat jednak kardiologové, gynekologové, porodníci, ale i radiologičtí pracovníci.
Specifický přístup k diagnostice zobrazovacími metodami u nemocných s diabetem
KLIMEŠOVÁ, Jitka
Diabetes mellitus vzniká jako následek absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu. Jde o celkové onemocnění s následným postižením dalších systémů a orgánů. Mezi pacienty, kteří podstupují jednotlivá vyšetření či intervenční terapeutické výkony pomocí zobrazovacích metod, stoupá podíl nemocných s diabetes. Jejich přibývající počet přináší vyšší požadavky na technické parametry zobrazovacích metod i na zdravotnické pracovníky. Velké množství vyšetření je spojené s podáním kontrastní látky, která může průběh základního onemocnění a stav diabetika výrazně zkomplikovat. Role radiologického asistenta je v těchto případech obzvlášť důležitá. Cílem bakalářské práce bylo podat přehled diagnostických možností při postižení nemocných s diabetes mellitus a zvážit postavení diagnostických zobrazovacích metod vzhledem k nebezpečí spojenému s použitím kontrastních látek. Potřebná data jsem získala ve spolupráci Diabetologického centra a radiologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Ze souboru 918 pacientů s diabetes mellitus 1. a 2. typu, kteří v roce 2009 navštívili Diabetologické centrum, bylo u 236 (26%) z nich indikováno vyšetření některými diagnostickými zobrazovacími metodami. Počet a typ radiologických postupů v populaci dospělých diabetiků je základním údajem k určení závažnosti těchto výkonů. Celkem bylo provedeno 188 skiagrafií plic, 119 skiagrafií skeletu a 18 vyšetření pod skiaskopickou kontrolou. Čtyřicet čtyři pacientů bylo vyšetřeno na ultrazvuku, 10 na mamografii, 110 na CT, 9 na MR a 10 pacientů bylo vyšetřeno na angiografii. Nejvíce diabetiků bylo vyšetřeno pomocí klasické skiagrafie. Jednalo se o snímky horních a dolních končetin, lebky a páteře z důvodu úrazů, zlomenin a degenerativního onemocnění. Skiagrafie srdce a plic byla indikována před a po operacích či před zavedením inzulinové pumpy. Druhou početnou skupinu tvořila nádorová onemocnění, která byla nejčastěji vyšetřována pomocí CT. U 57 pacientů šlo o vyšetření komplikací způsobené v závislosti na diabetu. Pomocí ultrazvuku, CT a MR angiografie a angiografie byly vyšetřeny především krční tepny, mozkové tepny, tepny a žíly dolních končetin postižené aterosklerózou. V 6 případech následovala po diagnostické angiografii perkutánní transluminální angioplastika. Předmětem hodnocení byla také závažnost výkonů spojených s podáním kontrastní látky, která byla použita u 64 vyšetření. Ve všech případech byla použita neionická kontrastní látka s nízkou nebo střední osmolaritou o objemu 80 {--} 125 ml. Na základě porovnání výsledků s údaji v literatuře byla potvrzena hypotéza, že práce radiologického asistenta vyžaduje při vyšetření nemocných s diabetes mellitus specifický přístup.
Dopad digitálního zobrazování na praktickou činnost radiologického asistenta
MAREK, David
Předložená bakalářská práce se zabývá dopadem digitálního zobrazování na praktickou činnost radiologického asistenta. V roce 2006 jsem se zúčastnil odborného semináře pořádaného firmou AURA-GROUP, který byl zaměřen na digitalizaci modalit ve zdravotnictví. Toto téma si mi zdálo natolik zajímavé a perspektivní z pohledu práce radiologických asistentů, že jsem se rozhodl zjistit, jaké jsou jejich zkušenosti a jaké bude porovnání metody analogového a digitálního zobrazování z pohledu těchto asistentů v praxi, a přiblížit nároky na práci radiologického asistenta jak v analogovém, tak v digitálním provozu. V teoretické části je obecně popsán princip rentgenového záření s malým pohledem do minulosti, metoda analogového a digitálního zobrazování a současné způsoby archivace. V této části je zmapován současný stav v radiologii a jsou zde popsány principy jednotlivých metod, jejich výhody a nevýhody i s výhledem do budoucna. V praktické části jsem se rozhodl ověřit hypotézu, že digitální zobrazování je v praxi výhodnější než zobrazování analogové. V rámci kvantitativní metodologie byla užita metoda zjištění údajů formou dotazníku. Tento dotazník byl předložen pracovníkům na radiologických pracovištích a výsledky byly poté statisticky zpracovány a vyhodnoceny. Výzkumný vzorek byl sestaven z pracovníků radiologických pracovišť v nemocnici v Českých Budějovicích a Českém Krumlově. Pro účely tohoto výzkumu jsem nerozlišoval věkové kategorie ani stupeň vzdělání ani žádná jiná kritéria. To znamená, že tento výběr nebyl nijak selektován a má dle mého názoru dostatečnou oporu jak v teorii, tak i v praxi, a tudíž i dostatečnou vypovídající hodnotu vzhledem ke znalostem a zkušenostem radiologických asistentů. Výsledky této práce potvrdily hypotézu a ukázalo se, že digitalizace má kladný dopad na praktickou činnost radiologického asistenta při využití postprocessingových úprav, archivaci snímků pomocí systému PACS a zejména oceňují to, že odpadá tzv. mokrý proces. V celkovém výčtu je třeba vidět i výhody ekonomické, neboť i ty jsou v dnešní době jedním z hlavních kritérií rozvoje nových způsobů činnosti ve zdravotnictví. To, že při digitální metodě zobrazování odpadnou v provozu nemocnice náklady na filmy, chemikálie, archivační kapacity (místnosti a personál) přináší nemalé ekonomické výhody.
Možnosti samostatné práce radiologických asistentů na detašovaných pracovištích
VICHROVÁ, Olga
V bakalářské práci jsme se zabývali rozdíly v rozsahu samostatné práce radiologického asistenta na různých typech detašovaných oddělení. V teoretické části jsme popisovali systém detašovaných oddělení a činnost radiologického asistenta na tomto oddělení. Fyzikální poznámky nezbytné k úvodu do problematiky práce radiologického asistenta na detašovaných radiologických pracovištích, popis analogového systému, rozdělení a popis digitalizace. V poslední části se zabýváme teleradiologií, o nichž se domníváme, že by v budoucnu mohla usnadnit práci radiologických asistentů na detašovaných oddělení. V práci jsme si stanovili za cíl získat názor na organizační a technické zkvalitnění činnosti radiologického asistenta na různých typech detašovaných zařízení pomocí digitalizace. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy, že digitalizace usnadní a zkvalitní práci radiologického asistenta, a že digitalizace zlepší péči o pacienta. Obě tyto hypotézy byly potvrzeny. Výsledky byly získány porovnáním časových a ekonomických úspor v práci radiologických asistentů ve dvou různých typech zdravotnických zařízeních. Práce dokazuje, že digitalizace zkrátí diagnostické výkony, zkvalitní systém péče o pacienta, zrychlí a usnadní práci radiologického asistenta, a pro velká zdravotnická zařízení má ekonomické přínosy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.